|
|
Místo ve středu města? Brno – Lokalita Veveří - Žerotínovo náměstí
Holá, Martina ; Chládek, Pavel (oponent) ; Hybská, Bohumila (vedoucí práce)
Předmětem řešení je revize zástavby vymezující severozápadní část Žerotínova náměstí, která je v současné době tvořena tzv. Bílým domem (Centrum dětských odborných zdravotnických služeb Brno, VOŠ zdravotnická). Návrh vychází z teoretické situace, kdy je Bílý dům odstraněn a snaží se tedy reagovat na nově vzniklé podněty k řešení, kterými jsou především: doplnění městského bloku s rozsáhlým vnitroblokem, nároží mezi dopravně významnou ulicí Veveří a Žerotínovým náměstím, nalezení vhodné formy, měřítka a funkční náplně odpovídající významnému postavení daného místa, zejména pak s ohledem na směřování městského okruhu, který se v těchto místech lomí k Denisovým sadům, a dopravní obslužnosti, dále citlivé řešení zástavby tvořící záda Chrámu Jana Amose Komenského. Návrh zde tedy umisťuje budovu bytového domu, reagující na měřítko činžovních domů v Marešově a dalších přilehlých ulicí, a objekt administrativy určené pro instituce městského i celostátního významu.
|
|
|
Zázemí identity
Kleinerová, Zuzana ; Kleinerová, Klára (oponent) ; Klodová, Lenka (vedoucí práce)
Diplomová práce Zázemí identity / Za zemí identit je sérií akcí ve kterých usiluji o nalezení harmonie mezi kouzlem umění a života. Rozhodla jsem se iniciovat situace, „performance“ zprostředkovávající autentické, silné prožitky. V sebereflexivním pojetí inklinuji k performanci spjaté s životem. Vycházím ze své performanční praxe, ve které se síla a autenticita projevila především ve výměně energií mezi divákem a performerem. Začala jsem si stanovovat ideální podmínky performance za kterých by mohlo k této výměně a autentickému prožitku dojít. Podmínky pro vztah vzájemného prožívání situace „performera“ a „diváka“. V listopadu roku 2015 vznikl plán na sérii „autentických performancí“. Společné utváření „performančního“ počinu jsem ukotvila v konceptu identity, která je nekonečně formována ve vztazích a je nikdy nekončícím procesem vyjednávání. S obrazy vysněných setkání se ve jménu autentičnosti vystavuji anonymitě veřejného prostoru a čekám na moment svojí identifikace. Tím je moment, kdy si mě osoba, „divák“, který již mojí součástí je v rámci určité sociální role, všimne. Zasahuji do jeho každodennosti a svým způsobem ji získávám pro svou akci. To každodennost mnou zvoleného „diváka“ akci dotváří. Je zasazena do kontextu jeho života a stává se kompletní. V průběhu realizace se mi naskytla příležitost vystavovat v Palais de Tokyo. S vědomím významu takové příležitosti pro rozvoj vlastní umělecké kariéry jsem ji přijala jako výzvu postavit se čelem k podmínkám instituce, které jsou v naprostém rozporu s těmi, které jsem si dříve sama stanovila. V roli diváka jsem ve jménu věrnosti svým dosavadním zásadám v galerii chtěla být neviditelná a svou přítomnost se snažila utajit před skupinou, se kterou jsem měla možnost vystavovat. Východiskem poslední částí je nutnost. Poslední částí je obhajoba. A cíl: mít titul. V Brně, v prostoru Malé Ameriky mám 19. 5. zprostředkovat autentické prožitky z uplynulých situací, kterých je k dnešnímu dni (20. 4.) třiatřicet...
|
|
|
Mezi uměním a divákem. Expozice. Projekce. Inter-akce.
Bureš, Jan ; Hájek, Petr (oponent) ; Mitášová, Monika (vedoucí práce)
Práce se zabývá koncepčním návrhem prostoru pro Společnost Svobodných Umění na území města Brna v návaznosti na instituci Domu Umění města Brna. Zastřešujícím motivem Společnosti Svobodných Umění se stává Festival Společnosti Svobodných Umění (FSSU). Návrh navazuje na výzkumně teoretickou část, zkoumající vztahy mezi současným uměním a kánonem, problematiku výstavních prostorů a institucí zabývajících se vystavováním a prezentací výtvarného umění, roli spektáklu v rámci těchto institucí a roli výtvarného umění ve společnosti. Dále navazuje na výzkum vycházející z knihy Co je filosofie? od filosofa Gillese Deleuze, jejichž úvahy dále rozvijí a hledá tak vztah mezi filosofií, uměním a vědou, jejichž ústředním motivem je tvorba, jejich vzájemnými vztahy a tím, jak se ovlivňují, překrývají a doplňují. Celá práce je koncipována jako utopický návrh nové typologie architektury a vztahů, mezi jednotlivými vědeckými, uměleckými a filosofickými obory. Jedním z klíčových motivů práce je také pokus o zmapování procesu toho, jak samotný návrh vznikal a formoval se.
|
|
|
Péče zaměřená na člověka v domově pro seniory
Hrdá, Karolína ; Lejsal, Matěj (vedoucí práce) ; Tollarová, Blanka (oponent)
Cílem předkládané diplomové práce je určení a popis překážek v dosahování péče zaměřené na člověka v konkrétním domově pro seniory. Za účelem jeho naplnění se autorka práce nejprve zabývá konceptualizací pojmu péče zaměřená na člověka, vzniklý rámec následně využívá pro provedení výzkumu v předmětné organizaci. Teoretická část je rozčleněna do pěti kapitol. První kapitola se věnuje úvodu do konceptu péče zaměřené na člověka, vlastnímu vymezení pojmu a vztahu konceptu individualizace k péči zaměřené na člověka. Závěr kapitoly představuje schéma konceptu, které následně tvoří opěrnou strukturu pro kapitoly dva až pět. V nich autorka sleduje jednotlivé systémy, a to: příjemce péče, účastníky přímé péče a zajišťovatele služby, konec první části práce se pak věnuje odpovídající kultuře organizace. Empirická část nabízí nejprve shrnutí teoretických východisek, tedy rámce pro následnou analýzu a interpretaci dat, představuje relevantní aspekty zkoumané organizace, zejména pak v současnosti implementovaný psychobiografický model péče, který je přístupem v dosažení péče zaměřené na člověka. Empirická část dále pojednává o metodologii výzkumu. Pro dosažení cíle práce byly provedeny polostrukturované rozhovory s pracovníky zapojenými do přímé péče v rozsahu multidisciplinárního týmu. Rozhovory byly následně...
|
|
|
Formování tržních institucí v Rusku na přelomu 19. a 20. století
Zhereb, Alexandra ; Müller, Karel (vedoucí práce) ; Šubrt, Jiří (oponent)
Diplomová práce "Formováni tržních institucí v Rusku na přelomu 19. a 20. Století" pojednává o utváření moderní kapitalistické ekonomiky a tržního hospodářství v Rusku v 19. století. Zvolené období bezpochyby změnilo nejen sociální a ekonomický systém, ale celkový stav Ruska. V této studii má hlavní úlohu analýza tržních institucí, které jsou velmi důležité při formování moderního ekonomického systému a také analýza sociálního, ekonomického a komunitního rozvoje, geografických zvláštnosti, mezinárodních vztahů, úrovní industrializace předrevoluční společnosti. Cílem práce je zkoumání příčin, průběhu a výsledků formování tržních institucí v Rusku, jako jedno z kritérií přechodu od tradiční k moderní společnosti. Součástí práce je také porovnání ruské zkušenosti se zkušenostmi z jiných evropských zemí.
|
|
|
Přístup státních a nestátních aktérů ke globální iniciativě UN Global Compact - případová studie České republiky
Krummerová, Ivona ; Parízek, Michal (vedoucí práce) ; Plechanovová, Běla (oponent)
Práce je případovou studií zabývající se přístupem státních a nestátních aktérů k iniciativě UN Global Compact v kontextu České republiky. Pro výzkum byl vybrán případ České republiky, jelikož míra zapojených firem do UN Global Compact se zde ukázala být oproti ostatním státům Evropy velmi nízká. Cílem práce je zjistit, jak jednotliví aktéři ze státního a neziskového sektoru ovlivňovali angažovanost firem v UN Global Compact a jaké jsou hlavní příčiny dosavadního nízkého zapojení firem do této iniciativy. Za účelem sledování kauzálních vztahů mezi jednotlivými proměnnými je využita metoda process tracing. Ke zpracování práce byla využita převážně kvalitativní data získaná z osobních rozhovorů se zástupci vládních institucí, mezinárodních neziskových organizací, platforem společenské odpovědnosti, odborových svazů a firem. Jako hlavní příčiny nízkého zapojení firem do UN Global Compact byly identifikovány: pasivita státního sektoru v propagování iniciativy UN Global Compact a absence ucelené národní strategie společenské odpovědnosti organizací (CSR); nešíření principů UN Global Compact některými neziskovými organizacemi, ačkoliv jejich vliv na firmy se liší v závislosti na druhu organizace; a nezájem firem, které často v oblasti CSR upřednostňují své vlastní aktivity a spolupráci v rámci již...
|
|
|
Jazyk a instituce
Kučerová, Barbora ; Pokorný, Martin (vedoucí práce) ; Švec, Ondřej (oponent)
(česky) Záměrem této práce je objasnit normativní charakter jazyka, tedy jak jsme v každé řeči vázáni určitým systémem pravidel. Tento normativní charakter jazyka budeme zejména zkoumat s ohledem na dvě ústřední otázky: v čem se tato normativita jazyka zakládá a jaké momenty ji konstituují. V první části práce podáme interpretaci děl tří autorů - Ferdinanda de Saussure, Charlese S. Peirce a Pierra Bourdieu - a zaměříme se na otázku, co normativitu jazyka zakládá. Zde půjde zejména o vyjasnění vztahu jazyka k společenskému konsensu, k zvyku a jednání a k institucím. V druhé části práce podáme definici instituce jazyka, která je inspirovaná teoriemi Peirce a Bourdieua. Následně se systematicky pokusíme vymezit ty aspekty, které jsou pro jazyk jako instituci normativní. Nejdříve se věnujeme těm aspektům, které jsou ryze jazykové, tj. lexikon, výslovnost a intonace, oficiální jazyk a instituce symbolizovaná jazykem. Posledními analyzovanými momenty jsou řečové žánry, sdílené mínění, zvyk či jednání a moc.
|
|
|
Funkce řeči u Husserla a Merleau-Pontyho
Puc, Jan ; Novotný, Karel (vedoucí práce) ; Čapek, Jakub (oponent) ; Janoušek, Hynek (oponent)
Funkce řeči u Husserla a Merleau-Pontyho Tématem práce je proměna intencionální funkce řeči mezi E. Husserlem a M. Merleau-Pontym. Intencionální funkcí řeči máme na mysli proměnu vyjadřovaného smyslu, kterou zapříčiňuje právě jeho vyjádření. U Husserla sledujeme proměnu z pozice Logických zkoumání a první knihy Idejí k čisté fenomenologii a fenomenologické filosofii, v nichž zastává tezi o neproduktivitě zrcadlení jiných druhů intencionality v řeči, na pozici Původu geometrie, v níž rozlišuje podíl řeči na vytváření myšlenkové formy ve dvou ohledech: Řeč dává myšlence její idealitu, která se liší od vztahu rodové podstaty k mnohosti věcí. A řeč dává myšlence její objektivitu, formu předmětu, který vstupuje do dějin a trvá v nich. Ve Fenomenologii vnímání Merleau-Ponty přebírá Husserlovu zralou pozici s několika podstatnými změnami. Východiskem analýzy přestává být jazykový znak, nýbrž se jím stává tělesné gesto, v důsledku čehož zaniká Husserlem zdůrazňovaný rozdíl mezi rodovou a jazykovou idealitou. Vedle objektivační funkce řeči Merleau-Ponty uvažuje také o obsahovém dokončování vyjadřovaného smyslu vyjádřením. Tím, že se řeč stává tvořivou, přestává být prázdným míněním názoru a může se stát stejně původní přítomností světu jako vnímání. V poslední části se zaměřujeme na Merleau-Pontyho pojetí...
|
|
|
Vztah hédonismu a humanismu
Jerman, Ondřej ; Jirsa, Jakub (vedoucí práce) ; Švec, Ondřej (oponent)
Diplomová práce pojednává o vztahu hédonismu a humanismu. Cílem však není podat souhrnný historický výklad těchto pojmů, ale tematizovat jejich vnitřní souvislost. Tato propojenost tvoří určitý životní postoj, který má být člověkem realizován a dále rozvíjen. Zásadním problémem, který práce tematizuje, je fakt, že cítící bytosti jsou sužovány strastí. Jmenovat důvody pro naléhavost, se kterou je nutné hledat řešení, by bylo mrháním čtenářova času. Zmiňujeme však, že řešení není možné očekávat od empirické vědy, která - i přes novověké nadšení - úlevu od prožívání strasti nepřinesla. Zde se tedy otevírá prostor pro filosofii, případně etiku. Práce ve své první části mapuje kontext humanismu a hédonismu, snaží se vytknout jejich zřejmé i skryté charakteristiky, a položit tak základy pro možný nárys humanistického hédonismu. Ve druhé části potom práce nabízí sérii kroků, jejichž realizace má člověku umožnit prožívat pravou slast, eliminovat strasti.
|
|
|
Oslavy Husovského triénia jako příklad církevní komunikace s veřejností
Kubrová, Alžběta ; Orban, Karol (vedoucí práce) ; Pilati, Miroslava (oponent)
Tato práce se zabývá církevní komunikací v ČR, se zaměřením na Církev československou. V případové studii nahlíží na církev jako na organizaci s firemní komunikací a zkoumá konkrétní kampaň Husovských slavností 2015 z pohledu marketingového. Cílem práce bylo zjistit specifika církevní komunikace CČSH a přijít s novými doporučeními. Ta jsou shrnuta na konci práce v deseti bodech. Text postupuje od velmi obecné části o komunikaci ke specifikům komunikace ve veřejném prostoru, ke komunikaci církví a nakonec ke komunikaci Církve československé husitské. Práce byla vytvořena v průběhu vzniku kampaně Husovských slavností a kromě zkušeností autorky využívá především schémat z Cornellisenovy Corporate Communication a z Kotlerovy knihy Marketing in the Public Sector.
|
host ::
RSS.